Inženýrskogeologický průzkum, projekt sanace, autorský a inženýrsko-geologický dozor sanace skalního řícení
Objednatel: Správa silnic Královéhradeckého kraje
Na konci srpna 2010 došlo ke zřícení části skalního masivu ve stupňovité skalní stěně v chráněném území NPP Radouč na severozápadním okraji Mladé Boleslavi. Lokalita je situována v nárazovém břehu řeky Jizery, která zde protéká údolím zaříznutým do hloubky několik desítek metrů. Pod skalním svahem vede frekventovaná silnice (Josefodolská ulice), která byla řícením přímo ohrožena. Situování rizikové lokality je na mapkách na obr.1 a 2.
Vzhledem k nastalé havarijní situaci se řešení případu ujalo Statutární město Mladá Boleslav, pro které naše firma zpracovala přípravnou a projektovou dokumentaci sanace skalního řícení a stabilizace skalního svahu.
Silniční komunikace byla ohrožena v úseku délky cca 30 m vypadáváním kamenů, balvanů a bloků ze skalního masivu v 1.etáži svahu. Rizikový úsek skalního svahu byl přirozeně vymezen dvěma svislými tektonickými poruchami, ohraničenými skalními pilíři.
Skalní řícení proběhlo v tektonicky predisponované rozsedlině v severním části lokality (obr. 3). Objem zřícené hmoty činil celkem cca 10 m3. Během řícení byla převážná část horninové materie akumulována na terasové plošině. Dále se pod strmý svah téměř k silnici dovalil skalní blok o objemu 2 m3 (obr.4).
Přírodní poměry v řešené lokalitě:
- • Provedeným inženýrskogeologickým průzkumem byl v nestabilní lokalitě dokumentován velmi strmý, stupňovitě konfigurovaný svah se skalními stěnami ve dvou výškových úrovních. Ve spodní části lokality je strmě sklonitý svah porostlý křovinami a vzrostlými stromy. Výše vystupuje 10 m vysoká 1. etáž skalní stěny (v níž nastalo skalní řícení), která dále přechází do visutého strmého svahu s teplomilnou vegetací. Dále výše vystupuje 2. etáž skalní stěny výšky cca 8 m, přecházející ve vrcholové posici do rozsáhlé terasové plošiny. Geometrická podoba skalního svahu je dána okrajovou pozicí na hraně souvislé horizontálně uložené desky křídových hornin, proerodovaných řekou Jizerou v místech oslabených vertikálně orientovanými tektonickými zlomy. Geologické a geomorfologické poměry v místě skalního řícení znázorňuje schematický řez v obr. 5. Z průzkumu dále vyplynula nutnost řešit nestabilitu pilíře v jižní části lokality (obr. 6).
- • Skalní stěnu tvoří svrchnokřídové vodorovně vrstvené pískovce (tzv. rohateckých vrstev) s vápnitým tmelem, v polohách prokřemenělé s lavicovitou, místy až kvádrovitou odlučností. Reliéf masivu je generelně rozčleněný tektonicky predisponovaným systémem vertikálně orientovaných puklin směru ZSZ – VJV. Na hraně skalního masivu přecházejí pukliny do podoby několik dm až metrů širokých rozsedlin. V horninovém masivu je vyvinut rovněž významný systém tektonických zlomů v linii S-J, odpovídající orientaci pískovcových výchozů, sledujících tok Jizery.
Projekt sanace skalního řícení a stabilizace skalního svahu zpracovala naše firma. Objednatel (Stat.město Ml.Boleslav) technologii a rozsah stabilizačních prací schválili a zajistili realizační firmu. Naše firma prováděla po celou dobu stavby autorský a inženýrskogeologický dozor.
Technické řešení stabilizace bylo rozčleněno do 3 fází:
- 1. fáze – přípravné práce
- • Zpřístupnění a úprava terasové plošiny pod 1. etáží skalní stěny, vč. pokácení stromů a křovin. Bezpečnostní opatření proti samovolnému pádu skalních součástí po svahu do údolí. Termín realizace: říjen 2010.
- 2. fáze – Stabilizační práce
- • Postupné odbourávání nestabilních částí skalního masivu v severním úžlabí (obr. 7) a na jižním pilíři. Práce provedeny z lana s využitím horolezecké techniky. Odkliz rubaniny a její bezpečné rozprostření na terasové plošince pod 1. etáží skalní stěny (obr. 8). Montáž ocelových kotvených záchytných a stabilizačních sítí v severním úžlabí a na jižním skalním pilíři (obr. 9 a 10).Termín realizace: listopad 2010.
- 3. fáze – Finální úpravy
- • Úprava terasové plošiny do původní podoby odpovídající umístění v chráněném území. Rozdružení a odvoz rubaniny ze skalního bloku zříceného k okraji silniční komunikace. Termín realizace: prosinec 2010.
Stabilizace svahu byla dokončena v polovině prosince 2010. Životnost stabilizačních opatření je odhadována na několik desítek let. Opatření proběhla v souladu s pokyny zástupců CHKO Kokořínsko (správce NPP Radouč). V lokalitě byl zajištěn bezpečný provoz na níže ležící silniční komunikaci.
