Stabilizace skalních svahů podél silnice II/295 v Krkonoších, v úseku mezi Vrchlabím a Špindlerovým Mlýnem

Investor: Královéhradecký kraj
Správce stavby: Správa silnic Královéhradeckého kraje
Zhotovitelské firmy (postupně v etapách): Vertico s.r.o. Ústí n.L., AZ Sanace a.s. Ústí n.L., Mados MT s.r.o. Kostelec n.O., RockNet s.r.o. Chomutov, M.Danda – Sezemice

Motto: „Je nepochybně krásné podívat se přírodě trochu na kloub a alespoň na chvíli si pomyslet, že jí rozumíme“.

S touto myšlenkou jsme vstupovali do horninového masivu Krkonoš, jehož otevření nám umožnily práce na stabilizaci skalních svahů podél státní silnice II/295 v úseku mezi Vrchlabím a Špindlerovým Mlýnem.

Hluboce zaříznuté údolí horního toku řeky Labe samo o sobě skýtá mnoho možností podívat se přes přirozené skalní výchozy do geologické historie našich nejvyšších hor. Ale teprve terénní úpravy podél silnice spojené s odkrýváním dalších skalních defilé jsou tou správnou kapitolou v učebnici geologie.

Měli jsme to štěstí podílet se na řešení stabilizace strmých skalních svahů v celkem 12 exponovaných úsecích uvedené silnice. Zhruba 8 km trasy silnice protíná metamorfované horniny Krkonošského krystalinika, přičemž ve skalních výchozech se střídají geologicky mladší fylity (stáří cca 350 – 400 milionů let) se staršími rulami (cca 500 – 600 milionů let). Horninové prostředí je silně provrásněné starými tektonickými pohyby a prostoupené množstvím geologických zlomů a puklin různého směru a významu. Na mnoha místech jsou v rozrušené skále průsaky vody i silnější prameny.

Příčin, které trvale rozrušují skalní svahy nad silnicí je několik, od atmosférického zvětrávání přes činnost vody a ledu a účinky stromového porostu až po dřívější lidskou činnost např. v podobě necitlivě rozrušené skály při trhacích pracích z předchozí generální rekonstrukce silnice v 70.letech 20.století.

Trasa silnice je vedena většinou těsně nad řekou, takže stabilizační řešení se soustřeďuje na oblast největšího zatížení v patě svahu.

Stabilizace probíhají postupně v etapách od roku 2008, podle finančních možností správce silniční komunikace, kterým je Královéhradecký kraj. Systémový postup byl iniciován po havarijním zřícení masivního skalního bloku u přehrady Labská ve Špindlerově Mlýně v říjnu 2008.

V současné době (2013 – 2014) jsou prováděny stabilizační práce tzv. 2.etapy. Metody stabilizace skalních svahů reagují na místní podmínky předem zjištěné podrobnými průzkumy. Především se provádí vykácení pruhu lesního porostu v prostoru těsně nad silnicí. Dále jsou odbourávány nestabilní skalní části a prvky skalního svahu. Plošná technická stabilizace je většinou v podobě kotvených záchytných ocelových sítí. V rámci komplexních oprav je rekonstruováno odvodnění a lokálně jsou zpevňovány starší objekty technické stabilizace (např. opěrné a zárubní zdi). Druhá etapa stabilizace bude dokončena na podzim 2014. Výzazně zvýší bezpečnost provozu na silnici. Proponovaná životnost provedených opatření je několik desítek let.

Na závěr se znovu vracíme k myšlence v úvodním mottu:

Při pohledu na „čerstvou skálu“ ve stavebních odkryvech nás nechala příroda nahlédnout pod pokličku svých tajemství. Zároveň ale předložila k řešení nové dosud netušené otazníky. I v takové podobě nás překvapily Krkonoše, hory krásné a také trochu tajemné.

 Co pro nás bylo objevné ?

Ve velmi stručné podobě jsou seřazeny „objevy“ ve směru trasy silnice od Vrchlabí směrem ke Špindlerovu Mlýnu“:

 

 

V úseku „Herlíkovice“:

• Zcela hladké plochy ve výrazných,  šikmo orientovaných dislokacích v rule, patrné na několika místech ve skalní stěně.
  

• Dobře opracované valouny z krystalinických hornin, visuté na horní hraně skalní stěny, ve výšce cca 8 – 10 m nad silnicí, jako pozůstatek staré říční terasy.

V úseku „Nad úpravnou“ nad Herlíkovicemi:

• Svislé zlomové dislokace v rule rozestouplé řádově na decimetry.

 V úseku „Nad hájenkou“:

• 45 m vysoká skalní rozsocha budovaná rulou, s četnými nestabilními visutými skalními bloky v jižní stěně.

 Nad hájenkou – visuté skalní bloky nad komunikací, a velká skalní rozsocha shora 45 m
21. 06. 2010

 

 

 

V úseku „Před Labskou soutěskou“:

• Výrazné šikmé zlomové dislokace vyplněné silně podrcenou (kataklazovanou až mylonitizovanou) horninou.

V úseku „Studené koleno“:

• Mimořádně tvrdé horninové prostředí tvořené biotit-muskovitickou ortorulou.

• Vstupní portál štoly historického důlního díla, dnes využívaného jako zimoviště netopýrů a chráněného v podobě útvaru zv. Herlíkovické štoly.

• Na části skalní stěny mrazové odtrhy velkých skalních bloků v podobě svislých „žraločích zubů“. Dnes jsou provizorně stabilizované kotvenou lanovou pavučinou.

V úseku „Pod Bártlovou lávkou“:

• Dobře opracované valouny z krystalinických hornin, visuté na horní hraně skalní stěny, ve výšce cca 7 – 10 m nad silnicí, jako pozůstatek staré říční terasy nebo glaciofluviální relikt.

V úseku „U Čisté vody“:

• Velmi intenzivní zvrásnění fylitů vytvářející zprohýbaný reliéf svahu.

V úseku „Nad Michlákem“:

• Vertikální vrstvení fylitů tvořící deskovité kulisy.

• Vertikální zlomová porucha se silným pramenným vývěrem projevujícím se v zimě „ledovými varhanami“.

Nad Michlákem – odlomy nestabilních skalních částí
a bourací práce ve skalním svahu 13. 07. 2010

 

V úseku „Velká Strž“ před přehradou Labská:

• Velmi intenzivní zvrásnění fylitů vytvářející zprohýbaný reliéf svahu.

• Lokální výskyt poloh grafitických fylitů s průsaky vody, silně destabilizujícími strmý svah.

 V úseku „Nad přehradou“:

• Rulový masiv porušený několika generacemi různě orientovaných zlomových poruch, lokálně tvořících ve skalní stěně nestabilní převisy a rozsáhlé kataklazované pásmo.

 

 

Zpracoval: JIP, květen 2014; celý příspěvek ve formátu PDF ke stažení pro tisk
viz též navazující příspěvek z ledna 2015

Tags: geologický průzkum, Krkonoše, sanace poruch, skalní řícení, záchytné sítě