TRASA: VRCHLABÍ – ŠPINDLERŮV MLÝN,  LOKALITY SO 07, SO 08, SO 09 A SO 11

TERMÍN

• Průzkumy 01-02/2014
• Projekt stabilizace 03-04/2014

CHARAKTERISTIKA LOKALITY

Stavební lokalita se nachází v centrální části města Doksy, cca 100 m SV od náměstí Republiky.

V lokalitě byla řešena oprava velmi silně porušených opěrných zdí a skalních dutin. Půdorysný rozměr řešeného území byl cca 25 x 13 m. Poruchy opěrných zdí a skalních dutin byly natolik závažné, že hrozilo zranění vyskytujících se osob a škod na majetku. V prostoru skalní stěny nad dutinou D1 dokonce došlo v noci ze 13.03. na 14.03. 2014 k samovolnému zřícení více než 50 m³ skalní hmoty a následně k sesuvu více než 15 m³ zeminy ze strmého svahu nad horní hranou stěny. Nastalá havarijní situace urychlila přípravu oprav, jelikož se ukázalo, že sanace rizikového místa je neodkladná.

Následky havarijního zřícení skalních a zemních hmot jsou viditelné na následujících fotografiích:

Při havárii došlo k zavalení přístupu do dalších podzemních prostor S1 a S2. Skalní stěna se zřítila v nejvíce nestabilní pozici řešené lokality, na jejíž mimořádné riziko upozornil předchozí inž.geologický a stavebněstatický průzkum.

Pravděpodobnou příčinu náhlého kolapsu je možné spatřovat jednak v silně narušené struktuře skalního masivu nad dutinou D1, ve změně klimatických podmínek (zřícení předcházel déšť po dlouhodobě suchém období) a vyloučit nelze ani další náhlý impulz.

Na hraně nově vzniklé polohy skalní stěny se nacházely velmi nestabilní vrstvy navážek, opěrných zdí a torza kamenné zídky.

GEOLOGICKÉ A GEOTECHNICKÉ POMĚRY LOKALITY

Řešený úsek svahu je severovýchodně orientovaný, vznik skalního defilé byl determinován vodní erozí Robečského potoka, protékajícího zájmovým územím zhruba ve směru J-S a o několik set metrů dále ústícím do Máchova jezera. Relativní převýšení řešeného svahu mezi Luční ulicí a výše ležícím náměstím je cca 10 – 12 m. Svah byl nepochybně historicky upraven, ve vzniklém odřezu byly v měkčích pískovcových vrstvách vykutány dutiny, přičemž o způsobech využití lze pouze spekulovat. Nejpravděpodobnější se jeví využití jako sklípků ke skladování potravin, paliva apod.

Některé posice skalní stěny byly spojeny se stavebními objekty pomocí trámů a táhel, patrně dříve nesoucích lehké střešní konstrukce. Z původních hospodářských stavebních objektů jsou dnes pouze torza, jak lze spatřit na dvoře rekonstruovaného domu č.p.59.

Z regionálně geologického hlediska náleží zájmové území Českému křídovému útvaru. Skalní svah a z něho v patě vystupující skalní stěna je tvořena kvádrovými křemennými pískovci (jizerského souvrství) s lokálními polohami měkkého pískovce s vápnito-jílovitým tmelem.

Kvartérní pokryv je ve vyšší posici svahu tvořen zvětralinami pískovce a nadložními různorodými navážkami, jejich stabilita byla historicky zajištěna kamennými opěrnými zdmi. Celková mocnost kvartérního pokryvu jsou řádově decimetry až první metry.

Režim podzemní vody je infiltrační. Průsaky srážkové vody gravitačně zatékají do kvartérních vrtev a lokálně i hlouběji do puklin v pískovcovém masivu. Kvartérní vrstvy jsou zvodněny spíše epizodně po vydatných deštích, zvodnění v pískovcovém masivu je stálé a vyskytuje se v hloubce několika metrů pod patou svahu v horninových puklinách.

Vývěry mělké podzemní vody na den v místě terénního odřezu (skalní stěny) v řešeném svahu nejsou.

STABILIZAČNÍ ZÁMĚR – PRINCIPY STABILIZACE SKALNÍCH DUTIN A OPĚRNÝCH ZDÍ
(PREAMBULE PROJEKTU STABILIZACE)

1. Odklizení suti ze zřícené části skalní stěny, včetně odklizu sesutých zemin.

2. Citlivé odbourání nestabilních části skalní stěny v posici blízké havárii do stabilní polohy.

3. Snížení sklonu svahu nad horní hranou skalní stěny.

4. Stabilizace dutin podepřením v podobě podezdění svislou sendvičovou beton-kamennou stěnou, situovanou uvnitř dutin v blízkosti líce stěny.

5. Uložení maximálního možného objemu zřícené suti do volného prostoru skalních dutin.

6. Stabilizační výplně erozních dutin v líci skalní stěny cemento-kamennými plombami.

7. Urovnání povrchu terénu v horní posici svahu nad opěrnými zdmi, rozebrání zvětralých korun zdí.

8. Opravy opěrných zdí dozdívkami, spárováním a přikotvením do pevného skalního masivu horninovými kotvami.

9. Ochranný přísyp paty zdi hutněnou zeminou stabilizovanou kotvenou záchytnou ocelovou sítí příp. s protierozní georohoží.

10. Plošná stabilizace horní posice svahu hřebíkovanou georohoží.

11. Odvodnění paty zdí maloprofilovou drenáží. Svedení drenáže do sběrné jímky a vyústění do stávající uliční vpusti v Luční ulici.

 Na následujících řezech je znázorněno navrhované stabilizační řešení:

Se zahájením stabilizačních opatření počítá investor (Město Doksy) neodkladně v dubnu 2014.

Projekt stabilizace zpracoval v 03-04/2014 autorský kolektiv ve složení:
Ing. Vladimír Marx, Ing. Jiří Petera, Lucie Tejklová, Mgr. David Vraný, Bc. Jan Heteš

Soubor ve formátu PDF ke stažení pro tisk

Tags: Českolipsko, havárie, Mladoboleslavsko, projektová příprava, sanace poruch, stabilizace svahu