Lokalizace a popis problému: Lesní cesta (a cyklostezka) mezi lokalitami Lipí a Peklo na Náchodsku. Cesta jižním směrem vyúsťuje v malebném hluboce zaříznutém údolí řeky Metuje. Ve strmě svažité lokalitě nad bočním údolím Metuje došlo po silných deštích v září 2010 k sesuvu zeminy o objemu několik desítek m3, po němž se utrhla část cesty. Sesuty byly kvartérní pokryvné svahoviny sklouznuté po strmě svažitém povrchu podložních algonkických fylitů. Akumulace sesuvu hrozila zahrazením níže ležícího potoka a záplavovými škodami po protržení valu z akumulované zeminy. Byla přerušena komunikace pro osobní auta místních obyvatel a pro svážení dřeva z lesního komplexu.

Řešený problém: Stabilizace strmého svahu pod lesní cestou v délce cca 100 m.

 Činnost JIP:

  • Geologické a geodetické průzkumy (r. 2010)

  • Projekt stabilizace sesuvu (r. 2010)

  • Autorský dozor na stavbě (r. 2011)

Spolupracující firmy: TK Atelier s.r.o. Hradec Králové, Geodézie Náchod s.r.o.

Fotodokumentace:

Peklo Lipí řešení sesuvu svahu v údolí Metuje

Celkové pohledy na sesuvnou lokalitu (říjen 2010)

 

pohled na sesuv svahu, Peklo Lipí, odspodu

Foto sesuvné lokality – pohled zespodu (10/2010)

 

inženýrskogeologický řez

Inženýrskogeologický řez sesutým svahem (10/2010)

 

schema gabionu v oblasti sesuvu svahu

Návrh stabilizace – schema gabionu ve foto (10/2010)

 

návrh stabilizace svahu - řez

Technický návrh stabilizace v řezu (11/2010)

 

práce na stabilizaci sesutého svahu v Pekle na Náchodsku

Zahájení prací na stabilizaci svahu (04/2011)

 

gabionova zed - stabilizace svahu

Stabilizace svahu gabionovou zdí (stav 04/2011)

výstavba gabionové zdi

Postup při výstavbě gabionové zdi (stav 06/2011)

dokončená stabilizace sesutého svahu

Dokončená stabilizace svahu

sdokončená gabionová zeď - stabilizace svahu

srpen 2011

gabionová zeď v zimě, Peklo Lipí, Náchodsko

Gabionová zeď 1 a půl roku po dokončení, v zimě 2013

 

Pozitiva:

  • Komplexní řešení stabilizace svahu vč. zprovoznění lesní csty a cyklostezky

  • Kvalitně provedená stabilizace zhotovitelem (EUROVIA a.s.)

  • Velmi dobrá spolupráce s investorem (Město Náchod)

Celý příspěvek včetně fotodokumentace ke stažení pro tisk v PDF formátu

Tags: , , , , , ,

Lokalizace: V blízkosti vrcholu Černé hory v Krkonoších, u horní stanice lanovky Janské Lázně – Černá hora. Majitel rozsáhlého lyžařského areálu uvažoval se zlepšením kvality lyžování na jižním úbočí Černé hory vybudováním systému zasněžování sjezdových tratí technickým sněhem. Součástí zasněžovacího systému bylo zajištění dostatečné zásoby užitkové vody, zde v podobě nové železobetonové retenční nádrže pro zachycení cca 9000 m3 vody ve vrcholové poloze.

Řešený problém: Na podzim roku 2007 byly provedeny geologické průzkumné práce pro zjištění základových poměrů pro staticky náročnou stavbu v klimaticky drsných horských podmínkách. Dále bylo provedeno posouzení hydrogeologických rizik pro stavbu situovanou v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů (termálních pramenů Janské Lázně). Sondážní práce byly prováděny v horninovém prostředí tvořeném metamorfity Krkonošsko-jizerského krystalinika, v jeho zvětralinách a v povrchových navážkách. Při sondáži byly bedlivě sledovány průsaky mělké podzemní vody pro návrh drenážního systému.

V průběhu stavby v roce 2011 jsme prováděli inženýrskogeologický, geotechnický a hydrogeologický dozor, zejména v červnu při maximálním stavebním odkryvu v základové jámě.

Činnost JIP:

  • Inženýrskogeologický a hydrogeologický průzkum (r. 2007)

  • Inženýrský geologický, geotechnický a hydrogeologický dozor na stavbě (r. 2011).

Spolupracující firmy: Vodní zdroje Chrudim s.r.o., KT Stav s.r.o. Svoboda n.Úpou

Fotodokumentace:

situace retenční nádrže na mapě

Situování retenční nádrže Černá hora ve vztahu k ochranným pásmům PLZ
(dle SMUTEK at. al., 2003)

 

 

pohled z lanovky na místo, kde bude retenční nádrž na Černé hoře

Pohled na budoucí staveniště retenční nádrže z lanovky (18.10.2007)

 

geologická dokumentace v bagrované sondážní jámě

Sondážní práce kráčejícím bagrem Kaiser (10/2007), geologická dokumentace ve výkopu

 

geologická dokumentace pro podloží retenční nádrže na Černé hoře

Výřezy ze zpracované geologické dokumentace bagrovaných sond (10/2007)

 

geologický profil pro založení nádrže na Černé hoře

Grafická interpretace pro doporučení založení retenční nádrže (12/2007)

 

FOTOGRAFIE Z GEOLOGICKÝCH DOZORŮ NA STAVBĚ Z ROKU 2011:

zakládání stavby retenční nádrže na Černé hoře

Začátek těžení základové jámy (06/2011)

 

úprava základové spáry, retenční nádrž na Černé hoře v Krkonoších

Stavební práce na úpravě základové spáry (06/2011)

 

retenční nádrž Černá hora, dokončneí základové spáry

Dokončená úprava základové spáry (06/2011)

 

stavební práce na základové desce, Černá hora, nádrž

Stavební práce na základové desce retenční nádrže (08/2011)

 

retenční nádrž u horní stanice lanovky na Černé hoře v Krkonoších

Hotová retenční nádrž, a pohled na retenční nádrž v kontextu s horní stanicí lanovky

 

Pozitiva:

  • Využití dobré znalosti území ze zkušeností autorů GP z četných předchozích geologických prací.

  • Provedení víceoborového geologického průzkumu jako komplexního podkladu pro projekt stavby

  • Velmi dobrá spolupráce s investorem (MEGA Plus s.r.o. Janské Lázně) a se zhotovitelem stavby (KT Stav s.r.o. Svoboda nad Úpou).

Celý příspěvek ve formátu PDF ke stažení, včetně fotografií

Tags: , , ,

Lokalizace: 5 rizikových úseků skalních svahů nad silnicí II/295 z Vrchlabí do Špindlerova Mlýna

Řešený problém: Skalní svahy se na trase silnice II/295, v horské oblasti Krkonoš, mezi Vrchlabím a Špindlerovým Mlýnem, zjevují na mnoha místech jednak v podobě přírodních srázů, ale také umělých odřezů vzniklých při úplné rekonstrukci silnice v 70.letech minulého století. Vlivem kombinace různých činitelů jsou některé svahy nestabilní a významně ohrožují provoz na silniční komunikaci, zejména samovolným pádem uvolněných kamenů a balvanů i hrozícím uvolněním a sesuvem větších skalních prvků (bloků). Skalní řícení a sesuvy menších rozměrů byly v posledních letech několikrát zaznamenány a lokálně sanovány.

1.etapa stabilizace skalních svahů iniciovaná Správou silnic Královéhradeckého kraje byla začátkem řady systémových opatření pro posílení bezpečnosti provozu na velmi frekventované silnici do hlavní krkonošského rekreačního střediska.

Činnost JIP:

  • Inženýrskogeologické posouzení skalních a strmých svahů (r. 2008)

  • Návrh stabilizace skalních svahů (r. 2008)

  • Autorský dozor při stabilizaci svahů (r. 2010)

Spolupracující firmy: TK Atelier s.r.o. Hradec Králové

Fotodokumentace:

přehledná situace řešených úseků

silnice Špindlerův Mlýn - Vrchlabí , rizikové úseky s hrozbou pádu kamenů a řícení skal

nestabilní partie skalního svahu a převis

odbourání, záchytné sítě a stabilizace

skalní rozsochy a zvětraliny Nad Hájenkou

plán bouracích prací ve skalním svahu

původní stav v lokalitě Nad Michlákem, Špindlerův Mlýn

realizace horninové kotvy, Nad Michlákem, Špindlerův Mlýn

U přehrady, Špindlerův Mlýn, kácení stromů, instalace záchytných sítí, stabilizace a sanace svahu

stav skalní stěny u přehrady, Špindlerův Mlýn

U Velvety, Špindlerův Mlýn, svahové sesuvy a stavba gabionové zdi

Pozitiva:

  • Kvalitně provedená stabilizace skalních svahů zhotovitelem (MADOS MT s.r.o. + ROCKNET s.r.o.)

  • Velmi dobrá spolupráce s investorem (SÚS Královéhradeckého kraje a.s., středisko Trutnov).

Celý příspěvek včetně fotografií ke stažení v PDF formátu

Tags: , , ,

Inženýrskogeologický průzkum, projekt sanace, autorský a inženýrsko-geologický dozor sanace skalního řícení

Objednatel: Správa silnic Královéhradeckého kraje

Na konci srpna 2010 došlo ke zřícení části skalního masivu ve stupňovité skalní stěně v chráněném území NPP Radouč na severozápadním okraji Mladé Boleslavi. Lokalita je situována v nárazovém břehu řeky Jizery, která zde protéká údolím zaříznutým do hloubky několik desítek metrů. Pod skalním svahem vede frekventovaná silnice (Josefodolská ulice), která byla řícením přímo ohrožena. Situování rizikové lokality je na mapkách na obr.1 a 2.

Vzhledem k nastalé havarijní situaci se řešení případu ujalo Statutární město Mladá Boleslav, pro které naše firma zpracovala přípravnou a projektovou dokumentaci sanace skalního řícení a stabilizace skalního svahu.

Silniční komunikace byla ohrožena v úseku délky cca 30 m vypadáváním kamenů, balvanů a bloků ze skalního masivu v 1.etáži svahu. Rizikový úsek skalního svahu byl přirozeně vymezen dvěma svislými tektonickými poruchami, ohraničenými skalními pilíři.

Skalní řícení proběhlo v tektonicky predisponované rozsedlině v severním části lokality (obr. 3). Objem zřícené hmoty činil celkem cca 10 m3. Během řícení byla převážná část horninové materie akumulována na terasové plošině. Dále se pod strmý svah téměř k silnici dovalil skalní blok o objemu 2 m3 (obr.4).

Přírodní poměry v řešené lokalitě:

      • Provedeným inženýrskogeologickým průzkumem byl v nestabilní lokalitě dokumentován velmi strmý, stupňovitě konfigurovaný svah se skalními stěnami ve dvou výškových úrovních. Ve spodní části lokality je strmě sklonitý svah porostlý křovinami a vzrostlými stromy. Výše vystupuje 10 m vysoká 1. etáž skalní stěny (v níž nastalo skalní řícení), která dále přechází do visutého strmého svahu s teplomilnou vegetací. Dále výše vystupuje 2. etáž skalní stěny výšky cca 8 m, přecházející ve vrcholové posici do rozsáhlé terasové plošiny. Geometrická podoba skalního svahu je dána okrajovou pozicí na hraně souvislé horizontálně uložené desky křídových hornin, proerodovaných řekou Jizerou v místech oslabených vertikálně orientovanými tektonickými zlomy. Geologické a geomorfologické poměry v místě skalního řícení znázorňuje schematický řez v obr. 5. Z průzkumu dále vyplynula nutnost řešit nestabilitu pilíře v jižní části lokality (obr. 6).
    • Skalní stěnu tvoří svrchnokřídové vodorovně vrstvené pískovce (tzv. rohateckých vrstev) s vápnitým tmelem, v polohách prokřemenělé s lavicovitou, místy až kvádrovitou odlučností. Reliéf masivu je generelně rozčleněný tektonicky predisponovaným systémem vertikálně orientovaných puklin směru ZSZ – VJV. Na hraně skalního masivu přecházejí pukliny do podoby několik dm až metrů širokých rozsedlin. V horninovém masivu je vyvinut rovněž významný systém tektonických zlomů v linii S-J, odpovídající orientaci pískovcových výchozů, sledujících tok Jizery.

Projekt sanace skalního řícení a stabilizace skalního svahu zpracovala naše firma. Objednatel (Stat.město Ml.Boleslav) technologii a rozsah stabilizačních prací schválili a zajistili realizační firmu. Naše firma prováděla po celou dobu stavby autorský a inženýrskogeologický dozor.

Technické řešení stabilizace bylo rozčleněno do 3 fází:

      1. fáze – přípravné práce
      • Zpřístupnění a úprava terasové plošiny pod 1. etáží skalní stěny, vč. pokácení stromů a křovin. Bezpečnostní opatření proti samovolnému pádu skalních součástí po svahu do údolí. Termín realizace: říjen 2010.
      2. fáze – Stabilizační práce
      • Postupné odbourávání nestabilních částí skalního masivu v severním úžlabí (obr. 7) a na jižním pilíři. Práce provedeny z lana s využitím horolezecké techniky. Odkliz rubaniny a její bezpečné rozprostření na terasové plošince pod 1. etáží skalní stěny (obr. 8). Montáž ocelových kotvených záchytných a stabilizačních sítí v severním úžlabí a na jižním skalním pilíři (obr. 9 a 10).Termín realizace: listopad 2010.
      3. fáze – Finální úpravy
    • Úprava terasové plošiny do původní podoby odpovídající umístění v chráněném území. Rozdružení a odvoz rubaniny ze skalního bloku zříceného k okraji silniční komunikace. Termín realizace: prosinec 2010.

Stabilizace svahu byla dokončena v polovině prosince 2010. Životnost stabilizačních opatření je odhadována na několik desítek let. Opatření proběhla v souladu s pokyny zástupců CHKO Kokořínsko (správce NPP Radouč). V lokalitě byl zajištěn bezpečný provoz na níže ležící silniční komunikaci.

Tags: , , , , ,

Objednatel: Správa silnic Královéhradeckého kraje

V lokalitě Studené koleno, ležící zhruba v polovině vzdálenosti mezi Vrchlabím (7 km) a Špindlerovým Mlýnem (viz mapka na obr.1), v Labské soutěsce, došlo na podzim roku 2009 k částečnému uvolnění skalního bloku, který ohrožoval níže ležící silnici II/295. Tato silnice je velmi frekventovaná, jelikož zajišťuje v podstatě jediný komunikační přístup do známého krkonošského střediska.

Správa silnic Královéhradeckého kraje, jako odpovědný správce provozu komunikace, požádala naši firmu o řešení situace. Vzhledem k pokročilému období roku a nastupující zimě byla stabilizace skalního bloku navržena a realizována metodou ukotvení lanovým záchytným systémem do okolní pevné části skalního masivu.

Uvolněný skalní blok se nacházel ve střední části skalního svahu, ve svislé skalní stěně, ve výšce cca 9 – 12 m nad silniční komunikací (viz foto na obr.2 a situace na obr.3). Od pevné části skalního masivu byl oddělen několika trhlinami, takže jeho výsledný tvar byl klínovitý, vertikálně orientovaný. Objem bloku byl přibližně 1,5 m3, hmotnost cca 3500 – 4000 kg. Hlavní vertikální trhlina byla rozevřená na několik cm, v trhlině byly vklíněny drobné horninové úlomky, ve spodní části byly průsaky vody zmrzlé do ledových rampouchů (viz foto na obr.4 – 6). Pata bloku byla zapřená do níže uložené svažité plošiny, jejíž stabilita nebyla vyhodnocena jako dostatečná.

V aktuálně zpracovaném inženýrskogeologickém posouzení byl uvolněný skalní blok vyhodnocen jako silně až havarijně nestabilní, s vysokým rizikem úplného oddělení od skalní stěny a následného pádu na silniční komunikaci. Příčinou uvolnění skalního bloku bylo progresivní zvětrávání horniny podél diskontinuit v klimaticky exponované nárožní posici, umocněné klínovacím účinkem zateklé vody při mrazových cyklech a klínovacím účinkem kořenů vzrostlých stromů.

Přírodní poměry v řešené lokalitě:

      • Lokalita Studené koleno leží v horské oblasti Krkonoš, na levém břehu Labe, v hluboko zaříznutém údolí. Okolní svahy mají převýšení řádově stovky metrů, jsou většinou velmi strmé, často se v nich zjevují skalní výchozy. Při generální rekonstrukci silnice v 70.letech minulého století a při jejím rozšiřování byly paty svahů často upraveny odřezy a stabilizovány zárubními zdmi (viz foto na obr.2). Vlastní skalní svahy byly zpravidla ponechány volně exponované, bez technického zajištění. Po více než 40 letech došlo v několika úsecích k degradaci skalního masivu, od účinků atmosférického zvětrávání až po vliv biologických činitelů.
    • Horninový masiv je tvořen geologicky velmi starými metamorfovanými horninami rulového komplexu. Jedná se o tvrdé horniny, často silicifikované. Horninový komplex je provrásněný a lokálně rozvolněný zlomovou tektonikou. Generelní úklon vrstev ruly v lokalitě je cca 50° k JZ, tzn. nepříznivý úklon směrem ze svahu. Nadloží rul je tvořeno mimo skalní výchozy poměrně tenkým zvětralinovým pláštěm, kamenito-písčito-hlinitého charakteru. Zvodnění ve svahu je výslednicí srážkové infiltrace a porušenosti horninového masivu puklinovým systémem, trhlinami a rozsedlinami. Některé rozevřené pukliny a trhliny jsou při vydatných srážkách hydrogeologicky aktivní, při patě svahu lokálně vzniká epizodní tlakové pole.

Technické řešení stabilizace:

      • Nejdříve byly provedeny přípravné práce v podobě horolezeckého zajištění přístupové cesty, odstranění náletových dřevin a odstranění zvětraliny v místech kotvení záchytného lanového systému.
    • Dále byly provedeny vodorovné vrty pro kotevní svorníky v okolní pevné hornině (viz obr.7) a injektáž ocelových svorníků chemickými kotvami. Přes nestabilní skalní blok byla v subhorizontálním směru natažena a následně předepnuta ocelová záchytná lana s protikorozní povrchovou úpravou (viz obr.8 a 9). Posice záchytných lan ve skalní stěně byla fixována vertikálně osazenými ocelovými řetězy (viz obr.9 a 10).

Stabilizační práce probíhaly v prosinci 2009 za mrazivého počasí, při teplotách od – 3°C, v konečné fázi až -12°C. Území bylo pokryto sněhovou pokrývkou tloušťky do 10 cm. Montáž některých stabilizačních prvků, jejichž použití bylo limitováno teplotou (např, použití chemických kotev do mrazu max. -5°C), byla zajištěna temperováním v podobě skladování náplní v klima-boxu a lokálním ohřevem skalní stěny plynovým hořákem.

Použitá technologie fixace skalního bloku se ukázala za daných klimatických podmínek jako jediné možné bezpečné řešení.

Investor byl vyrozuměn, že provedená stabilizace skalního bloku má omezenou životnost a proto zahrnul lokalitu Studené koleno do programu komplexního řešení stabilizace skalních svahů podél silnice II/295 (plánováno v letech 2011 – 2012).

Tags: , , , ,

Objednatel: Správa silnic Královéhradeckého kraje

Dne 14.dubna 2010 v časných ranních hodinách došlo na silnici II/309 v Orlických horách u obce Kounov ke skalnímu sesuvu, který částečně zahradil komunikaci (viz obr.1 a 2)). Silnice je zde značně frekventovaná, takže bylo velké štěstí, že v souvislosti se sesuvem nedošlo k autohaváriím, zraněním a škodám. Silnice byla uzavřena, základní bezpečnostní úkony zajistil správce silniční komunikace (SÚS KHK) ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem.

Délka úseku svahu porušeného sesuvem podél silnice dosahovala cca 30 m, celková délka strmého svahu s porušenou stabilitou činila cca 90 m. Výška svahu v porušeném úseku byla 8 – 12 m. Aktuální objem sesutých horninových hmot byl odhadnut na 300 m3.

Správce komunikace požádal naši firmu o řešení situace. Neprodleně byla zajištěna geologická dokumentace (viz obr. 3, 4 a 5), byl popsán stav a příčiny vzniku skalního sesuvu.

Přírodně-geologické poměry lokality:
Horninové prostředí v prostoru sesuvu je tvořeno metamorfovanými horninami – fylity, rozvolněnými složitým systémem puklin a trhlin, převážně tektonického původu. Nadloží fylitů je tvořeno kamenito-hlinitou zvětralinou o proměnlivé mocnosti 0,5 – 2 m. V blízkém okolí v mírném zalesněném svahu nad sesuvem je rozsáhlé území pro infiltraci srážkové vody, která se zjevuje velmi nepravidelně v podobě slabých průsaků v patě skalního svahu.

Příčiny vzniku sesuvu:

      • strmý sklon svahu
      • silné porušení skalního masivu tektonickými zlomy několika směrů, s rozhodujícím podílem směrů v odlučných plochách vertikálních a subvertikálních
      • možné dřívější deformace skalního svahu projevené rozevřením některých trhlin (pravděpodobně vzniklé při předchozích pracích na terénním odřezu při rekonstrukci silnice v 90.letech minulého století)
      • zatékání srážkové vody (zvláště výrazné po srážkově bohaté zimě)
      • mrazové klínování v trhlinách
      • prorůstání kořenového systému vzrostlých stromů do trhlin
    • možný vývratový účinek vzrostlých stromů ve vrcholové části svahu (odřezu).

Dlouhodobě nestabilní stav skalního svahu byl do podoby sesuvu patrně iniciován otřesem od těžké nákladní dopravy na silniční komunikaci nebo zvýšeným tlakovým účinkem prosakující vody po srážkově bohaté zimě.

Na základě geologických zjištění a analýzy problému byl podrobně stanoven postup prací směřujících k likvidaci sesuvu. Pro stavební práce na likvidaci sesuvu byla zpracována projektová dokumentace schválená spec. stavebním úřadem v Dobrušce.

Správce komunikace vybral zhotovitele stavebních prací (firmu Mados MT s.r.o.) a neprodleně bylo započato s likvidací sesuvu. Kromě zabezpečovacích prací na silniční komunikaci bylo hlavně provedeno postupné odbourání sesuté části skalního masivu o objemu cca 300 m3. Odbourání bylo provedeno mobilním rypadlem JCB, včetně dolamování s použitím příklepového nástavce. Dále bylo odbouráno cca 300 m3 potenciálně nestabilních částí skalního masivu a svah byl podle návrhu v PD stupňovitě vysvahován do bezpečného sklonu svahu cca 45° (viz obr. 6). Následně byla likvidována dřevní hmota z popadaných a pokácených stromů.

V rámci inženýrskogeologického dozoru byl průběh prací na likvidaci sesuvu průběžně dokumentován a modifikován (viz obr. 7).

Cílem likvidace sesuvu bylo odstranění havarijního stavu na silniční komunikaci II/309 a provedení terénních úprav skalního svahu do podoby, při které nehrozí akutní nebezpečí uvolnění nestabilních částí horninového masivu. Tohoto stavu bylo dosaženo zhruba po 3 týdnech stavebních prací (7.5.2010), čímž byla ukončena 1.fáze stabilizace svahu (viz obr. 8).

V roce 2011 se počítá s provedením 2.fáze, tzn. definitivní statickou stabilizací skalního svahu. Jejím principem je zpevnění paty svahu souvislou gabionovou zdí, plošná montáž ocelových záchytných sítí na povrchu svahu a provedení nového systému odvodnění. Pro 2.fázi zpracovala naše firma projektovou dokumentaci, která se v současné době (01/2011) upřesňuje podle aktuálních podmínek v místě.

Tags: , , , ,

VYBRANÉ REFERENCE 2009

Hradec Králové – křižovatka Mileta – komplexní geologický průzkum
Havlovice u Úpice – stabilizace skalní stěny na levém břehu řeky Úpy
Nové Město nad Metují – stabilizace skalní stěny pod obytnými domy
Slatinky – bioplynová stanice a siláž
Špindlerův Mlýn – autobusové nádraží
Jičín – BD v ulici Textilní
Ždírec nad Doubravkou – teletník
Újezd pod Troskami – rekonstrukce komunikace II/281
Králíky – Červená Voda – cyklostezka

Tags: , , , , , , , ,

komplexní geologický průzkum

Objednatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR

Na základě objednávky Ředitelství silnic a dálnic ČR provedla naše firma komplexní geologický průzkum pro navrhovanou rekonstrukci mimořádně frekventované městské křižovatky zv. „Mileta“ na silnici I/31 (Sokolská ul. – Hradecká ul., v blízkosti Fakultní nemocnice) v Hradci Králové.

Stavbou bude realizováno zcela nové dopravní řešení uvedeného prostoru do podoby 2 okružních křižovatek s mimoúrovňovým křížením – podjezdem I/31 a několika mimoúrovněmi pro křížení pěší a cyklistické dopravy.

Pro projekt stavby bylo nutné na ploše cca 250 x 300 m zjistit sled geologických vrstev, určit geomechanické parametry základové půdy, zjistit úroveň hladiny podzemní vody a posoudit její celkový vliv na navrhovanou stavbu. Dále bylo nutné definovat základové poměry pro navrženou stavbu a popsat geotechnické podmínky pro provedení zemních prací. Součástí úkolu bylo rovněž stanovení podmínek pro snižování hladiny podzemní vody stavebním čerpáním.

Vlastní lokalita leží v rovinném terénu široké údolní nivy řek Labe a Orlice, v blízkosti jejich soutoku. Nivní charakter lokality, dříve periodicky zaplavované v plošně rozsáhlé inundaci, byl potvrzen souvislým výskytem svrchní vrstvy jemnozrnných povodňových uloženin, tzv. aluviálního náplavu. Pod ní byl ověřen průběh fosilního říčního ramene holocénní Orlice, vyplněného neúnosnými náplavy s příměsí organogenní povahy. Dominantní vrstvu kvartérního pokryvu v místě tvoří fluviální štěrkopísky nivního terasového stupně, jejichž maximální mocnost dosahuje až 11 m. Štěrkopísky jsou souvisle zvodnělé mělkou podzemní vodou poříčního charakteru. Průměrná hladina podzemní vody byla, podle lokální konfigurace terénu, zjištěna v hl. cca 2 – 4 m pod ter. Kompaktní a homogenní podloží kvartérních uloženin je tvořeno svrchnokřídovými slínovci, bez známek tektonického porušení.

Geologické, hydrogeologické a geotechnické poměry byly v rámci průzkumu ověřeny 11 nově provedenými vrty, kterými byly doplněny dřívější informace získané z cca 30 archivních geologických vrtů.

Geotechnická kvalita základových půd byla in situ ověřena penetračními sondami a dále laboratorními rozbory.

Vydatnost kvartérní zvodně a hodnocení jejího vlivu na navrhovanou stavbu bylo testováno na 4 hydrogeologických vrtech hydrodynamickými (čerpacími a stoupacími) zkouškami.

Grafická interpretace výsledků geologického průzkumu byla provedena do podoby 7 podélných a příčných řezů stavební lokalitou (viz ukázka na obrázku).

Díky optimálnímu nasazení kapacit se rozsáhlý geologický průzkum podařilo zvládnout a výsledky odevzdat objednateli za 2 měsíce (04 – 06 / 2009) od zahájení prací.

V současné době probíhá střednědobý monitoring hladin podzemní vody v hydrogeologických vrtech pro stanovení rozsahu kolísání HPV.

Tags: , ,

Objednatel: Havlovice u Úpice

Na levém břehu řeky Úpy, naproti mostu, je v obci Havlovice skalní stěna, jejíž části byly nestabilní a hrozily častým kamenitým opadem. Existovala rovněž obava, zda se nestabilní chování netýká větších horninových bloků a zda nehrozí nebezpečí pro provoz na níže ležící silniční komunikaci.

Na objednávku obce Havlovice zpracovala naše firma v roce 2007 geologický průzkum skalní stěny a navrhla rámcové řešení stabilizace.

Výsledky geologického průzkumu bylo možné stručně shrnout takto :

  • Skalní svah v řešeném úseku má cca 60 m délky, 15 – 20 m výšky a sklon 60 – 75° (lokálně i více než 80°).
  • Skalní stěna je převážně tvořena červenohnědými pískovci a laminovitě odlučnými prachovci, které představují cca 260 mil.let staré permokarbonské sedimenty (trutnovské souvrství – svrchní část) usazené v podkrkonošské pánvi. Pískovec je deskovitě až lavicovitě odlučný. Ve stěně jsou dobře patrná pásma pískovců světlejšího odstínu, která jsou odolnější vůči zvětrávání. Pod těmito pásmy se obvykle nachází načervenalý pískovec až laminovitě odlučný prachovec, který je méně odolný vůči zvětrávání. Právě díky tomuto střídání pískovců a prachovců ve stěně dochází k vytváření drobných převisů. Skalní stěna je dále narušena sítí střižných trhlin a puklin. Většinou jsou pukliny neprůběžné a sevřené, ale v několika místech jsou průběžné a více erozně otevřené, ukloněné v úhlu 65 – 70° zhruba k S.
  • Pata stěny je do výšky 2 až 2,5 m přirozeným způsobem stabilizována mohutnými lavicemi navětralého pískovce o mocnosti 60 až 120 cm.
  • Ve skalní stěně nebyly dokumentovány žádné průsaky vody.
  • Skalní stěna se jako celek jeví stabilní, je však náchylná k opadům uvolněných kamenů pískovce a prachovce, zvláště v místech s převisy a střižnými průběžnými puklinami.
  • V závěrech průzkumu bylo doporučeno vykácet dřeviny, jejichž kořenový systém rozvolňuje horninový masiv a urychluje zvětrávání. Dále bylo doporučeno odbourat větší nestabilní bloky a zajistit očištěný a upravený povrch skalní stěny kotvenou záchytnou sítí.

Na průzkumné práce navázal projekt stabilizace (autor Ing.H.Stiehl, Trutnov), bylo získáno stavební povolení a po soustředění finančních prostředsků byla provedena stabilizace skalní stěny.

Stabilizační práce provedla v jarních měsících r.2009 odborná stavební firma Chládek a Tintěra a.s. Pardubice. Naše firma společně s projektantem zajišťovala autorský dozor.

Stabilizační práce byly po velmi kvalitním provedení dokončeny v květnu 2009.

V současné době je skalní stěna plně stabilizovaná, v okrajových partiích se plynule zapojuje do okolní zeleně. Mimo jiné se jedná o zajímavou dominantu obce a orientační bod před vjezdem do vyhlášeného sportovního areálu.

Tags: , , , , ,

Objednatel: Nové Město nad Metují

V roce 2003 zpracovala naše firma pro město generel, v němž byly vytipovány lokality s narušenou stabilitou skalních svahů. Lokalita v Nádražní ulici byla zařazena do kategorie s významně narušenou stabilitou, včetně výskytu úseků v havarijním stavu. Nebezpečí bylo m.j. akcentováno tím, že vrchol skalního svahu byl a je přitěžován obytnými domy, u nichž hrozily statické poruchy a částečná destrukce.

Geometrická podoba skalní stěny je dána okrajovou posicí na hraně souvislé horizontálně uložené desky křídových hornin, proříznutých řekou Metují, která protéká regionem v několika výrazných průlomech.

Skalní svah v Nádražní ulici vystupuje v podobě svislé skalní stěny výšky cca 12 m, přecházející v patě do zalesněného svahu strmě spadajícího dalších několik desítek metrů níže do údolí řeky Metuje.

Celková stabilita skalní stěny je nejvíce ovlivněna systémem tzv. hlavních svislých trhlin, podél nichž se vyčleňují skalní pilíře. Vystupující skalní pilíře s převislými tvary jsou staticky oslabenými členy horninového masivu. Jejich výskyt v lokalitě je hlavní příčinou nestabilního chování skalní stěny jako celku. V patě skalní stěny jsou na dvou místech vývěry podzemní vody vázané na pukliny v horninovém masivu. Převlhčení horniny podél zvodnělých puklin nepříznivě přispívá k lokálnímu koroznímu rozpadu a ke vzniku převisů nad patou skalní stěny.

Poté, co bylo po dohodě s investorem rozhodnuto o nutnosti stabilizovat uvedený úsek, jsme v roce 2004 provedli geologické a geodetické průzkumné práce v lokalitě a zpracovali projekt stabilizace. Zároveň probíhal geotechnický monitoring, spočívající v průběžném měření deformací vybraných prvků skalní stěny. Na základě výsledků monitoringu byla v roce 2008 zpracována aktualizace projektové dokumentace a na jaře 2009 byly zahájeny stabilizační práce.

Princip stabilizace spočívá v 1.fázi v celkovém statickém zabezpečení skalní stěny (zajištění makrostability), zejména z líce stěny vystouplých skalních pilířů. Stabilizace v 2.fázi je představována detailním zajištěním drobných rozvětralých prvků a poloh v líci skalní stěny (zajištění mikrostability).

Do začátku měsíce října 2009 byla provedena statická stabilizace v podobě masivních betonových bloků založených ve stabilních vrstvách v patě skalní stěny, z nichž vybíhají vzpěrná železobetonová žebra šikmo proti líci skalní stěny. Zajištění účinné reakce vzpěrného systému bude provedeno předpjatými vrtanými kotvami. Pomocí pramenních jímek a drenáže byly podchyceny a odvedeny průsakové vody z paty skalní stěny do nivy Metuje.

Do konce roku 2009 se počítá s provedením mikrostabilitních opatření formou odbourání rozvětralých horninových desek, podezděním drobných převisů a betonovými výplněmi skalních dutin.

Tags: , , ,

« Newer Posts - Older Posts »